11. února 2011

Viet Nam Post

Víte, kde si převzít doporučený dopis, balík či jinou poštovní zásilku? Až doposud bylo zvykem navštívit pobočku České pošty. To ale nyní již neplatí. Tedy alespoň pro občany Sebuzína na Litoměřicku. Zde totiž poštovní zásilky vydává majitel vietnamské večerky Trung Dao Xuan.
Způsob předávání zásilek v této obci popsal Litoměřický deník. Vietnamský obchodník nejdříve obslouží své zákazníky a teprve poté, když má náhodou volnou chvilku, odebere se s vámi do malého kamrlíku, kde našla Česká pošta nové výdejní místo. Novopečený poštmistr sice neumí česky,  musíte si tedy  v hromadě zásilek tu svou najít sami, ale to vedení České pošty nijak nevadí. Hlavně, že je o starost méně.
Velikým oříškem je přepsání potřebných údajů do patřičných poštovních listin. Vietnamský poštmistr se prý sice snaží, ale přesto trvá celá procedura nezvykle dlouho. S vyplňováním mu samozřejmě musíte pomoci, jinak byste se nedočkali ani do Vánoc. Jakým způsobem přitom probíhá ověřování totožnosti, si můžeme pouze představovat. Věřím ale, že kdybych přišel s občanským průkazem svého strýce, zásilka by mi byla vydána.
Víte velmi dobře, že Čechům připadá každý Vietnamec téměř stejný, čehož část z nich zneužívá a pohybuje se v naší zemi s průkazem některého svého známého nebo příbuzného. Odhalit podfuk potom mají problém i strážci zákona. Ale i Vietnamcům připadají Češi téměř stejní. Ani oni nedokážou rozlišit, zda občanský průkaz, který předložíte, patří Vám nebo někomu úplně jinému. Snadno se tak může stát, že zásilku určenou výhradně do vlastních rukou adresáta přebere někdo úplně jiný. Jaké problémy potom mohou nastat v případě, že se do nesprávných rukou dostane například soudní obsílka, opět vedení České pošty nezajímá. Pro soudy je potom směrodatné, že byla doručena a hotovo. Za pár měsíců nebo i let se tak snadno můžeme dočkat nemilého překvapení v podobě návštěvy exekutorů nebo policejní eskorty, argumentujícími doručenkou z vietnamského krámku. Ať žije Česká pošta s novým sloganem: Dnes podáte, zítra v Hanoji vydáme…

Petr Kotáb