19. prosince 2010

Jsou zimní pneumatiky zbytečným luxusem?

V poslední době média prakticky každý den informují o vážných dopravních nehodách, které často končí i tragicky. Na vině je samozřejmě nevlídné počasí, ale i nekázeň řidičů. Mnozí si totiž myslí, že jedou závod v soutěži Formule 1. Neberou ohledy na ostatní účastníky silničního provozu a zimní pneumatiky jsou jim k smíchu.
Nedávno jsem debatoval s kolegou v zaměstnání, který tvrdil, že zimní pneumatiky jsou k ničemu. Stačí prý umět jezdit. O pár hodin později svou jízdu sám (ne)předvedl. Zatímco jsme všichni po ukončení pracovní směny usedli do automobilů a odjeli do svých domovů, on zůstal na místě a nemohl se vyhrabat z mírné závěje sněhu. Zhruba po čtyřiceti minutách se mu to nakonec podařilo a on se vítězoslavně zasmál, ne však nadlouho.
Jen o pár dní později znovu nasedl do svého automobilu a vyrazil do zaměstnání. Jeho jízda byla dlouhá pouhých pár kilometrů. Auto, které vlastnil asi dva měsíce, skončilo rozbité v příkopu. Celé dopoledne sháněl známé, kteří by ho z něj vyprostili. Tato nehoda naštěstí tragicky neskončila, přesto mu ale přinesla ponaučení. Alespoň doufám. Sám se vyjádřil, že na letních gumách v tomto počasí již nikdy jezdit nebude, a i když se zlepší, bude opatrnější.
Počet dopravních nehod, které končí smrtí, však nyní stále narůstá. Ne každý má to štěstí, že vše skončí jen nabouranými plechy. Často umírají při zimních bouračkách i nevinní lidé, kteří jsou opatrní, ale doplatili na neopatrnost druhých. Já sám jsem se již stal terčem posměchu, když jsem při cestě autem v současných podmínkách zvolil mírný styl jízdy. A to musím upřímně přiznat, že povolenou rychlost, jako asi většina z nás, čas od času překročím. Vše ale má své meze. Nehodlám hazardovat s životem svým i s životy a zdravím ostatních.
Jen za pár dní nás čeká Štědrý den a ten nejhorší dárek, který můžeme dostat, je zcela jistě úmrtí někoho z našich blízkých. Zvolněme proto trochu. Těch pár minut, o které se prodlouží naše cesta ze zaměstnání nebo obchodu, může zachránit lidské životy.

Luboš Trnka