21. července 2010 

Evropa vymírá

Je dlouhá cesta od narození až po dospělého člověka. Malé bezbranné miminko potřebuje maximální péči své matky. Až trochu povyroste, začne se učit chodit a mluvit. Jeho rodina, máma a táta, jsou pro něj vším, je to jeho bezpečný svět. Za pár let jde do školy, poté se vyučí nebo vystuduje a za dvě desítky let je tu dospělý a vzdělaný člověk, který si najde práci, začne platit daně a množství různých poplatků.
Nelze v jednom odstavci popsat nový život. K tomu patří mnoho s tím souvisejících věcí. Jako třeba minimální podpora státu mladým rodinám, vysoká nezaměstnanost, žebračenka, kterou oni nazývají příspěvkem v mateřství, a neuvěřitelně drahé dětské oblečení. A téměř božské schopnosti k vychovávání malého dítěte, která je neustále sabotována vlivem společnosti, kde je na prvním místě materialismus – nový mobil, značkové oblečení a mnoho cetek, které jsou nadřazeny nad cokoliv jiné. K tomu „přispívá“ kriminalita, legalizace drog a cílená propagandistická mašinerie médií, která z dětí dělá bezduché bytosti.
V dnešní době je to téměř hrdinský čin, přesto jsou v naší společnosti úžasní lidé, kteří i přes veškeré těžkosti s tím spojené založí rodinu a vychovávají své děti. To ovšem státu a těm, co nám vládnou, nestačí. Oni potřebují především produktivní věk každého z nás. A čekat, než se člověk narodí a vyroste, je pro ně neefektivní. Neustále omílají, že populace stárne, že nebude na důchody, ale příčinu toho všeho nevidí, a vidět ji snad ani nechtějí. Není nic jednoduššího než si z Asie či Afriky přivést už „hotový“ kus, který se okamžitě zapojí do pracovního procesu a začne vydělávat, platit daně a utrácet. Tak proč čekat dvacet let?
Ti, co nám vládnou, dělají přeci jen to, co dělají i ti ostatní v Evropě. A jejich řešením je IMIGRACE. Zdůrazňují pouze výhody a pozitiva, mluví o obohacení kultury, ale nikde není ani zmínka o jakémkoliv negativním vlivu. Jako by nic negativního neexistovalo.
Francie, Holandsko, Anglie jsou jasnými příklady, kam až to se zaslepenou imigrací může dojít. Například pětimilionové Dánsko „hostí“ téměř půl milionu imigrantů. A to je země s nejpřísnějšími imigračními podmínkami v Evropě. Práce pro ně není, ale přesto tito lidé musí jíst, oblékat se a někde bydlet. Ve Francii je situace mnohem horší, střety imigrantů s policií jsou zcela běžné. Sami policisté říkají, že toto už není věc policie, ale armády. Čtvrti, kam policie již dávno nejezdí, připomínají autonomní území nezávislé na Francii, francouzských úřadech a francouzské policii.
Z demografických průzkumů jasně vyplývá, že k tomu, aby naše kultura přežila, je potřebná porodnost minimálně 2,11 dítěte na rodinu. Pokud je porodnost nižší, národ pomalu, ale jistě vymírá. V roce 2007 byla porodnost následující: Francie 1,8; Anglie 1,6; Řecko 1,3; Německo 1,3; Itálie 1,2; Španělsko 1,1. A Evropská unie složená z 31 států měla porodnost 1,38. My vymíráme, ale to neznamená, že Evropa zůstane opuštěná, ba právě naopak. Zatímco ve Francii byla porodnost u původních obyvatel 1,8 dítěte na rodinu, muslimská rodina má 8,1 dítěte na rodinu. Ve městech jako Marseille, Nice nebo Paříž je 45% osob mladších 20 let potomky imigrantů. Bude za padesát let Francie islámským státem? Situace v ostatních západoevropských státech je víceméně obdobná.
My zatím nejsme pro imigranty z východu, Asie a Afriky tak ekonomicky zajímaví jako třeba Anglie, Německo nebo právě Francie. Přesto byla u nás porodnost v roce 2008 1,5 dítěte na rodinu. Populace stárne, tak kam se vydáme?

František Žigrai