22. října 2010

Opět dvojí metr

Jeden ze dvou cikánů, kteří v dubnu letošního roku téměř ubili v Krupce k smrti dvanáctiletého Patrika, míří k soudu. Druhý, kterému v době spáchání zmíněného brutálního napadení bylo méně než patnáct let, byl umístěn do diagnostického ústavu. Policie jejich jednání kvalifikovala jako znásilnění, loupež a vydírání. Přesto, že se jednalo o zjevně rasistický útok a napadený chlapec přežil jen díky rychlé pomoci zdravotníků, v obžalobě se o rasovém motivu ani o pokusu o vraždu nic nehovoří a hrozící pětiletý trest pro staršího z násilnické dvojice je v porovnání s jinými případy směšně nízký.
Podívejme se na události minulých dnů, kdy byli čtyři mladí muži odsouzeni k výjimečným trestům odnětí svobody. Jistě je každému jasné, že narážím na silně sledovanou kauzu Vítkov. Značně přitěžující okolností zde byla pro prozatím nepravomocně odsouzené skutečnost, že se v jejich případě jednalo o útok na dům obývaný cikány. Zde prý již o rasismus šlo.
Nehodlám a ani nechci schvalovat jednání odsouzených mladíků. Odsuzuji jakékoli násilí. Rozhodně se ale pozastavuji nad rozdílným přístupem naší údajně nezávislé justice. V případě trestného činu, který je spáchán na příslušnících menšiny, je vyměřen znatelně vyšší trest než v případě opačném. Ostatně i prezident České republiky byl zaražen nad trestem, který častokrát není vyměřen ani několikanásobným brutálním vrahům. Opět zde tedy máme příklad, že není každému měřeno stejným metrem.

Robert Pravdivý