26. března 2011

Louža a Plouža odhalují šéfa extremistů v Litvínově

„Tak už ho konečně máme, Loužo,“ radostně zvolal vrchní inspektor Petr Lohse a plácnul svého kolegu komisaře Lukáše Louženského po zádech. „Rychle si sundej tu sukni, hoď na sebe civil a jedeme pro něj,“ dodal.
„A pro koho vlastně, Ploužo?“ zeptal se nechápavě komisař Louženský. Zároveň si svlékl sukni, podprsenku a odepnul náušnice ve tvaru růžových srdíček.
„To snad není ani možné, Loužo. Ty nevíš, že byl odhalen utajený vůdce extremistů? Skrýval se celou dobu v Litvínově. Dokonce tam jeden čas dělal místostarostu. Potom přešel k městské policii a stal se jejich velitelem. Vždyť ho znáš. Je to Martin Klika,“ začal vysvětlovat inspektor Lohse. „Upozornil nás na něj agent bezpečnostní agentury ABL Milan Šťovíček,“ dopověděl a radostí si začal mnout ruce.
„To je ten, jak ho vedeme v registru placených informátorů pod přezdívkou smrdutý blábol, Ploužo? Já si ty civilní jména moc nepamatuji,“ řekl komisař Louženský, dokončil odlakování nehtů a postavil se do pozoru.
„Jo, je to on, ale neříkej to tak nahlas. Víš, že i zdi mají uši, a je docela možné, že nás extremisti sledují. Když dokázali svého špeha dostat až na místo šéfa městské policie, tak je jasné, že se nezastaví před ničím,“ okřikl inspektor Lohse svého kolegu. Poté oba seběhli k automobilu a vyrazili na zatýkací akci.
„Jménem zákona, vzdejte se!“ zařval inspektor Lohse na šéfa městských strážníků v Litvínově Martina Kliku. „Smrdutý blábol, ééééééé, chtěl jsem říci pan starosta, nám všechno řekl. Vy se tajně stýkáte s extremisty a máme zaručené informace, že jste jejich skutečný ideový vůdce.“
„Vy jste se asi zbláznili, pánové. Kde jste sebrali takové nesmysly?“ ohradil se velitel strážníků. „Starosta mi jde po krku, a nejsem první. Stačí se podívat, jak zametl s jednateli společností, a to většinou těch, které vykazovaly zisky. Pochybuji, že lidé, kteří je nahradili, jsou tak schopní ekonomové. I Vilda Matej může potvrdit mou nevinu,“ dodal.
„Žádné vytáčky na nás neplatí. Informace od smrdutého bl..., kruci, chci říct od pana starosty, jsou stoprocentně spolehlivé. Vždyť má jeho strana Věci veřejné k dispozici nejlepší a největší bezpečnostní agenturu v zemi,“ řekl sebejistě inspektor Lohse.
„A jste si jistí, že vás neklame? Co když patří mezi těch jedenáct poslanců, kteří chtějí Bártu a Johna opustit a vystoupit z jejich strany? Nyní vám tady třeba servíruje lživé informace, aby ztrapnil ministra vnitra, a tiše se doma pochechtává,“ sdělil překvapeným policistům velitel strážníků Martin Klika.
„Sakra, Loužo, co když má pravdu? Co když to na nás opravdu upekl? Raději si to ještě prověříme a necháme ho zatím na svobodě. Však on nám neuteče. I toho Krejčíře nakonec dopadli a to je nějaké eso,“ řekl inspektor Lohse komisaři Louženskému a oba dva tiše vycouvali z místnosti.
„Uf, doufám, že se o tomhle nikdo nedozví, Ploužo. Už těch malérů máme docela dost. Je lepší neriskovat a raději si počkat, zda se ty zprávy od smrdutého bláb…, tedy chci říci od pana poslance Šťovíčka, potvrdí. Zatím můžeme zajet do Krupky a předat tam bonboniéru paní Liprajové z místního městského úřadu. Ona si ji zaslouží. Vymyslela totiž geniální plán, jak zatrhnout extremistům pochody. Stačí uvést, že chtějí zásobovat obchody, a říci, že zásobování je v rozporu se zájmy obyvatelstva. Jejich akce se potom nekoná. No prostě a jasně, dokonalost sama,“ zasněně dopověděl komisař Louženský a odběhl do blízké vietnamské večerky zakoupit slibovanou sladkou odměnu pro nejgeniálnější úřednici v České republice a možná i na celém světě.

Upozorňuji, že se jedná o fikci. Jakákoli případná podobnost s žijícími osobami je čistě náhodná.

Daniel Čapek