21. ledna 2012

Vždyť se to nedá žrát, tak to odvezte do Čech!

S obavami pozoruji množící se novinové články na různých serverech, jak se stále snižuje kvalita námi kupovaných potravin. Světe, div se, ale to, co naši novináři nyní považují za senzaci, většina konzumentů z nižších a nižších středních vrstev již dávno poznala na vlastní trávicí trakt. Ještě před pár lety bych to bral s úsměvem, bohužel však stále se snižující kvalita potravin už mě děsí. Nejsem žádná citlivka, která při pocitu, že jí kůži dvakrát vyvrátí obsah žaludku a pak ještě padne v křečích. Problém je ten, že odpad, který našemu tělu dodáváme v podobě chemicky ošetřených pochutin, aby byly zbaveny odpadních a tělu škodlivých látek, si vytváříme sami v sobě toxickou popelnici, která, až dojde k vrcholu svého objemu, exploduje a my budeme umírat na rakovinu, rachitidu a podobné nemoci, které prostě současný svět léčit neumí, či nechce. Díky stále narůstajícím výdajům a neustále se snižujícímu standardu v naší zemi jsou lidé nuceni kupovat stále levnější a levnější potraviny, které jsou skutečně vyráběny pouze z náhražek a dalších subpoživatin, které se ještě před několika lety nesměly dávat ani prasatům. Přiznejme si, že skutečně se stravujeme hůře než kdejaké divoké prase, které ožírá několik dní starou mrtvolu svého souputníka. Bude to znít cynicky a morbidně, ale už jen čekám na článek, kde bude zmíněno, že se na výrobu jídla v České republice používají těla živočichů dodávaná do kafilérií apod. A v této zemi bych se takovéto praxi skutečně nedivil.

Jíme hůř než kdejaké zvíře.

Řetězce otevřeně hlásí – udržme cenu za cenu nižší kvality… Už teď je kvalita velmi mizerná. Řada z produktů, řetězci nabízená s reklamou jak je potravina zdravá a nezávadná, se nedá nejenom žrát, ale ani kyseliny v žaludku si s takovýmto hnusem neumí poradit! Některý chléb má stejné složení jak obal, v němž je zabalen – několikrát se mi už i skutečně podařilo v takovémto chlebu najít fragment čehosi, co bych rozhodně za zdravě prospěšnou látku nenazýval. Párky semleté ze všeho možného, kde se objevují dokonce i štětiny, kousky drápů apod. nejsou výjimkou…. A naši vládní činitelé, kteří mají moc toto ovlivnit? Jen kroutí hlavami a dál se cpou dovozovými věcmi, které my jim dotujeme. Z našich kapes!!! Z našeho zdraví!!! Toto, moji přátelé, je cesta do pekel.
Abych si udělal obrázek, zda to, co se píše, je skutečně pravda, udělal jsem si výlet přes hranice k sousedům. Za stejné peníze, co tady kupuji odpad, jsem nakoupil u sousedů skutečné potraviny. Nebudu-li počítat do nákladu pohonné hmoty, naopak jsem ještě ušetřil. Leckteré potraviny jsou i o 10 – 15 % levnější (například mléčné produkty). Ale hlavně jsem ušetřil své zdraví. To, co u sousedů mají jako cenový standard, u nás je tato komodita brána jako luxus, který je u leckterých prodejců i o 50 a více % dražší. Pokud si to chcete ověřit, zajeďte se k sousedům podívat. Budete se divit, že za cenu drápů, kůží a semletých kostí v salámu můžete jíst salám ze skutečného masa a bez jakýchkoliv konzervantů a chemických látek….
Po několika letech stravování se odpadem, který nám podsouvají, si opět připadám jako člověk, pro něhož jídlo může být i zábavou…

Lumír