12. listopadu 2011

Je zde prostor pro nostalgii?

Zcela netradičně jsem se rozhodl podělit se s vámi o svůj pohled na věci, které měly a dle mého ještě mají na tomto světě místo. Aby došlo k uvolnění napětí, které panuje na politické scéně ve věci lumpáren, zastíracích akcí, jak se nenápadně ještě více napakovat či jak znepříjemňovat svými rozhodnutími postavení obyčejných pracujících a zvýhodňování cikánů, rozhodl jsem zaměřit se na zcela jiný problém, naší historii.
Protože vše je se vším provázané, věřím, že i přestože je cíl tohoto článku jiný, opět se objevíme na politické scéně, která působí jak protipól našemu chtění a našim vroucným přáním. Přiznejme si, že jsou i jiné problémy než jen kriminalita ze strany cikánské menšiny. Přiznejme si, že jsou témata, o kterých se nemluví a o kterých se ani mluvit díky malé základně voličů nevyplatí. Nikoliv však u strany, která je tu pro lidi. Každý volič, ať žije ve městě či na vesnici, by měl mít pocit, že on je součástí strany, kterou si zvolil. A strana, která reprezentuje voliče samotného, by měla mít zájem o jeho blaho, přestože se jedná jen o jednoho z davu. O čem konkrétně mluvím? Mluvím o voličích z horských oblastí. Tito lidé mají na rozdíl od nás ostatních velikou výhodu v sousedech. Až na výjimky se cikáni do těchto oblastí nehrnou. Kriminální živly, jejichž prostředkem k živobytí je nelegální trestná činnost zaměřená na kuplířství, drogy a další druhy organizovaného zločinu, se těmto lokalitám vyhýbají taktéž jako čert kříži. Důvodem je minimální zalidněnost, nulová dopravní obslužnost – hlavně v zimních měsících a hlavně – všechno je daleko.
Na rozdíl od kriminálních živlů, obyčejní lidé v těchto oblastech žít musí, či chtějí. Nelze se jim divit. Téměř žádný hluk, příroda kousek od domu a svoboda. Skutečná svoboda. Tyto lidé nevnímají problémy s vysokou dopravou, s nedostatečnými kapacitami na parkování a i přiznejme si neustále zdražování energií tak jako lidé žijící ve městech. Na topení využívají dřevo, získané z prořezávek, z polomů atd. Parkovat mají kde a hluk s extrémní dopravy je taktéž trápit nemusí. Až by člověk řekl, že tito lidé žijí v jiném světě. Není to však tak. I tito lidé jezdí do měst za prací, i tito lidé chodí do stejných obchodů jako lidé žijící ve městech. I na tyto lidi se vztahují hloupé zákony, které nás všechny, jako národ denně ubíjí. Avšak k jejich problémům se přidává ještě problém jeden a tj. odkázanost na vlastní dopravní prostředek. Bez něj nemají nárok sjet z hor do nížin. Bez dopravního prostředku nemají možnost přepravit se do zaměstnání, do obchodů, k lékaři atd. A to je oč se chci v tomto článku zmínit. O vyslyšení proseb těchto lidí a uvědomění si, že i tito lidé jsou voliči, pro které stát nic nedělá. Voliči, kteří chodí každé volební období k volbám a doufají, že si jich konečně někdo všimne a přestane rušit autobusové či železniční spoje, které jsou s danou lokalitou spojeny nejenom historií. Každoročně České dráhy z důvodu nemožnosti pro financování ruší tratě, s odkazem na ztrátovost. Na nízké dopravní vytížení, či na značné částky, které jsou nutné na udržování tratě. To jsou však jen velmi hloupá obhajování těchto podvratných činností.
Přiznejme si, že osobní doprava v dnešní době za podmínek, které si České dráhy nastavily, nemůže být ziskové odvětví. A stát? Samozřejmě pro stát toto břímě není překážkou, jelikož naši vyžraní vládní představitelé bydlí ve velikých městech, kde mají tramvaje, autobusy, metra, své vládní limuzíny s přistaveným řidičem 24 hodin denně a ti nejvýše postavení s helikoptérou na písknutí.
A tak mě napadá otázka – lidé žijící mimo města jsou něčím míň? Jsou méně cenní, že se peníze místo na udržení těchto spojů raději horem dolem vyhazují za nesmysly, které nám všem nijak neprospívají? Tito lidé, přestože jsou občany české republiky, jako kde jaký nepřizpůsobivý holomek, který jen krade a vymýšlí jak stát co nejvíce ošidit, tito lidé nemají nárok, aby je někdo vyslyšel? Aby někdo jejich prosby vzal jako své vlastní cíle, které dovede k dokonalosti?
A já tvrdím, že tací lidé tu jsou – dokonce i dnes, v dobách kdy strany jako je DSSS nemají prostor podílet se na řízení této země. Různé spolky a kluby milovníků železnice a dalších dopravních prostředků by rádi, často jen díky sponzorským příspěvkům, byli schopni opět pozvednout zrušené spoje z propadliště dějin a opět je postavit na výsluní současnému času. Avšak v zájmu státu, podporovat tyto aktivity není. Jejich zájmem je dělat vše pro nespokojenost občanů této země, kteří si na své živobytí vydělávají poctivě! Zájmem tohoto zkorumpovaného státu je pouze brát. Ždímat obyčejné řemeslníky, kteří se rozhodli pracovat na sebe. Ždímat malé poctivé podnikatele, kteří si svojí živností stěží vydělají na 10 let staré auto, které potřebují k provozu své minimálně výdělečné činnosti. Zájmem vládních představitelů je neustále zvyšovat daně, snižovat příspěvky, výhody, jen proto, abychom pomalu a jistě všichni začali rýt hubou v zemi. To jsou cíle té vládní společnosti, která si říká zástupci lidu.
Rozhlédněte se okolo sebe a řekněte mi, kdo z vás zná lidi, kteří jsou absolutně se vším spokojení. Podívejte se kolem sebe. Každý žijeme z ruky do huby, studujeme a pachtíme se, abychom se měli tak nějak. Abychom tak nějak přežili! A čím větší darmošlap, vyžírka a zloděj, tím lepší dům, auto, tím vlivnější kamarády, kteří ho vždy podrží. Vládnou nám tací, kteří by měli minimálně už dávno sedět v místnosti 2x2mt se zamřížovaným výhledem. O zákonech až na výjimky jednají lidé, jejichž jediným cílem je naplnit si za peníze daňových poplatníků svá tlustá břicha a zaletět si vládním letadlem na rekreaci k moři. Samozřejmě za peníze nás daňových poplatníků! Nás blbců, kteří jen nadáváme a sami dál se ohýbáme a platíme. Nás – občanů tohoto státu!!!
Já tvrdím, že to není nic jiného než jen prach sprostá chátra, která už by měla být vypráskána ze svých teplých míst a hnána k odpovědnosti! Ustanovení lidových soudů s přísnými tresty, zavedením opět pracovních trestů pro tyto rozkradače a asociální živly žijícím zahálčivým životem, zavedení trestu smrti za vlastizradu! Ano, tak daleko bych šel, protože nastal čas pomstít se těm, kteří nám od roku 1948 zde kralují a rozhodují o našem životu a smrti! Nastal čas revoluce! Nastal čas boje za rovnoprávnost!

Lumír