17. prosince 2011

Nacisti, třeste se

Předvčerejšího večera se objevil titulek v internetových novinách o další vlně stíhání válečných zločinců. Přesněji válečných zločinců z druhé světové války. Upřímně mi uniká význam této akce. Skrytý význam je zřejmý. Židovská propaganda nesmí nechat spát tuto svojí pravdu a musí vypustit svého psa opět do světa, aby jak kuna v kurníku honila slepice, které jsou stejnak již dávno zdravotně na odpis. Z pohledu logiky věci, jaký má smysl trestat někoho za něco, co spáchal skoro ještě jako dítě, když celý život prožil a smrt již klepe na dveře?
Stejně jako můj titulek, stejným titulkem se pyšnila úvodní strana novinového serveru.
Upřímně věřím, žije-li ještě nějaký válečný zločinec, který je psychicky ještě v obraze, určitě se už třese. Málokdo z lidí ve věku přes 80 let se dnes netřese. Svaly povolují, úpony jsou vetché, místy už i ten Parkinson.
A strach z moci výkonné, co je popohání belhající se do Haagu, je spíše úsměvná představa pro ně samotné. Alespoň se za peníze daňových poplatníků podívají někam ještě do světa, než si pro ně přijde ten, který jediný bude soudit jejich duše a stejně tak duše těchto domnělých soudců, kteří si hrají na pravdu a kážou právo.
Kam zmizela ta bájná pravda Markýzde De Sade - Nečiň druhému to, co nechceš, aby činil on tobě? Nikam. Dějiny vždy píší vítězové. A vše co vzala voda času, se dá ohýbat dle přání kronikáře...
"Pravd je tolik, kolik je úhlů pohledu" - Hotakainen Kari.

Lumír