20. září 2011

Politické zneužití naší mládeže

Včerejšího dne přišla dcera domů a začala jako každý den vyprávět, co se ve škole dělo, co má na další den přinést do třídy a jak se měla. Vše bylo v pořádku až do doby, než začala s dětskou naivitou a zápalem vyprávět, jak mají ve škole zeď, na kterou děti chodí psát, co si přejí změnit, co se jim líbí a co se jim nelíbí na výuce či celkově na škole. První myšlenka? Dobrý nápad, avšak za každým dobrým nápadem je nějaké ale! I toto je tento případ.
Tuto zeď příhodně pojmenovali „Zeď nářků“… Ano, „Zeď nářků“. Symbolem, který je svatý pro židovský národ a jejich kulturu. Nic proti nápadu, ale proč „Zeď nářků“? Schválně jsem se své devítileté dcery zeptal, zda ví, co to znamená. Světe, div se. Přednášku, kterou jsem od devítileté dcery dostal k tomuto symbolu národa šesticípé hvězdy, mě zanechala v ostudě o mé neznalosti tohoto pokladu dřívější Judey. Nebudu tu rozebírat, co vše věděla, není to smyslem tohoto článku, jen bych chtěl poukázat na škarohlídy, kteří tvrdí, jak české školství upadá. Možná upadá, ale znalost mé devítileté dcery o židech byla větší než o českém národě. Možná kdyby naše školství, konkrétně škola mé dcery, se stejným zápalem a entuziasmem učilo naše děti hrdosti a národní svornosti, patrné nejen v minulosti, možná by se blýskalo na lepší zítřky. Bohužel učitelé placení z našich peněz vidí větší budoucnost, když budou našim dětem předávat své naučené vědomosti o cizím národě, který byl a je stále dle všech „korektních“ současných názorů utlačovaný, který nikdy nic špatného neudělal, a přesto ho plno lidí nemá rádo. Promiňte mi to, ale to je vymývání mozků už od nejmladší generace. A osobně si myslím, že je to trestuhodné. Děti v tomto věku by o politikaření apod. neměly vědět ještě vůbec nic. Naopak by si měly užívat svoje dětství a žít v tom krásném bezpečném světě.
Aby objektivnosti bylo učiněno za dost, zeptal jsem se své dcery, zda ví, proč si říkáme Češi. Zda ví, kdo byl sv. Václav. Mlčení. Moje dcera to neví. Ještě se to prý neučili. Ale prý se takovéto věci budou učit letošní rok. Alespoň něco. Pořád však cítím v sobě určitý druh národního příkoří, kterému byla vystavena má dcera a ostatní děti ze strany pedagogů. Viditelně opět bude muset rodič zastoupit roli učitele a předávat svému dítěti chuť poznat, co je to národní hrdost a vlastenectví, protože tyto věci se dnes ve škole už neučí. Moderní proud teče v uměle vytvořeném korytě. Tak zpět k samizdatům, a to si můžeme říkat jen doma; stejně tak to je i za tohoto režimu, přestože je svoboda projevu a všichni žijeme v demokratickém státě. Už jen s neblahým tušením očekávám a sázím se, jak dlouho to bude trvat, až moje dítě přijde domů, že se přihlásilo do školního kroužku, který má za úkol špionáž vlastní domácnosti a vlastních rodičů, zda nedělají něco, co by mohlo narušit režim či mít znaky vlastizrady. Musím se smát - říkat pravdu je dnes skoro stejné jako vlastizrada. Milí přátelé, vězte, že nebude dlouho trvat a skutečně to vlastizradou bude a mě ten smích přejde.
Nerad bych, aby si kdokoliv myslel, že by naše děti neměly mít znalost výše zmiňovanou, ale v první řadě by měly být už od mala vedeny k lásce k vlasti a odkazu svých předků. Bohužel vedení k tomuto pouze rodiči nestačí, když se děti ve školách učí systematicky všechno možné, jen ne to, co je základem národních vědomostí.
Nejsem naivní, je to cílený nátlak na vymýcení posledních Čechů! A tento nátlak stále trvá! Dost!!! Je na čase tomu čelit a vzít si zpět, co nám bylo ukradeno. Nenechme tento režim, aby vychovával naše děti k obdivu cizího národa. Pěstujme v našich dětech cit pro tuto zemi, pěstujme v nich lásku k češství. Naše děti jsou jako naše zahrádka. Co jim předáme, s tím do života vstoupí a s tím budou moci pokračovat v naší práci, kterou teď začínáme. Cestu k obrodě naší vlasti! Prosím všechny rodiče, ale i starší sourozence, kteří tento článek čtou. Vyčiňte si prosím čas na své nejmenší a učte je vše, co o této zemi víte. Začněte sami číst a studovat, abyste tyto vědomosti mohli předávat. Probouzejte v nich hrdost a touhu vědět víc. Naučte je ptát se a nespokojit se s bezduchou odpovědí, kterou dostanou z televize, rádia, novin či i od některých pedagogů. Vím, že je to těžké v čase, kdy nás velkokapitalismus drtí jako noha rozzlobeného vetřelce, který uchvacuje naši zemi. Vězte však, že se vám to stokrát vrátí a vaše vlast vám bude za tento čin nesmírně vděčná. Pomozte zachránit vlast a vychovávejte hrdé Čechy!

Lumír